V očekávání říjnových parlamentních voleb se organizace Transparency International ČR věnovala monitoringu předvolební kampaně politických stran, hnutí i jednotlivých kandidátů na sociálních sítích. Se sémantickou analýzou jsme jí pomáhali mimo jiné i my z Geneey a naše NLP/AI. Díky našim nástrojům se mohli analytici z Transparency International snadno podívat, jaká témata rezonovala v příspěvcích kterých stran a politiků, jak se tato témata proměňovala v čase i jestli byla zmiňována jako negativní nebo pozitivní.
Zatímco podrobnou analýzu necháme na expertech, my se můžeme podívat na pár datových zajímavostí. Zaměříme se jen na placené příspěvky na Facebooku z účtů vybraných politických subjektů (stran, hnutí a lidí) kandidujících v parlamentních volbách 2021, a to za období od pondělí 4. ledna do soboty 9. října 2021. Zkoumaných účtů bylo něco přes čtyřicet, v počtu sdílených placených příspěvků se pak notně lišily. V tomto ohledu byl suverénním vítězem Tomio Okamura s 1827 příspěvky, naopak některé subjekty (např. samotné hnutí SPD) si zaplatily jen za jednotky příspěvků.
Měli bychom ale vzít v potaz i rozložení v čase. Není asi překvapením, že celkově příspěvky přibývaly na počtech s blížícími se volbami:
Toto rozložení ale neplatí pro všechny subjekty, které se v říjnu ucházely o hlasy voličů. Například právě placená kampaň Tomia Okamury byla v čase téměř rovnoměrně rozložená:
Oproti tomu například placená kampaň Petra Fialy a ODS začala nabírat obrátky na jaře a celkem setrvale stoupala. V obou případech se pak čtrnáctidenní maxima pohybují kolem 120 příspěvků.
A naopak prudké navýšení k závěru předvolebního období je možné pozorovat například u Pirátů a STAN, ale třeba i u Andreje Babiše. Počty příspěvků v maximu se ale pak značně liší.
Nutno podotknout, že tyto grafy ukazují čistě počty placených příspěvků, které zůstávají na Facebooku různě dlouho podle toho, jak jsou zaplaceny. Pokud se podíváme naopak na výdaje, ty ukazují trochu jiný obrázek. Například vůdce SPD sice sdílel relativně stabilní počet příspěvků, ale před volbami za ně platil násobně víc než začátkem roku (viz grafy). Zajímavé také je, že premiér Babiš je sice nevýrazným hráčem, co se počtu placených příspěvků týče, ve výdajích ale před volbami dohnal i mnohem pilnější sdíleče Okamuru a Fialu.
Za povšimnutí stojí ještě jedna skutečnost, na kterou ukazují oba typy dat, a to rozdíly v sázení na strany (platí se za příspěvky přímo z účtů stran) nebo jejich představitele (platí se za příspěvky z účtů kandidátů). Typickými představiteli první strategie jsou „tradiční“ strany jako ČSSD nebo KSČM, ale i novější hráči jako Piráti a STAN. Naopak druhou strategii volí typicky populistické strany jako ANO a SPD, které jako takové nejsou vidět vůbec, zato jejich lídři sdílí příspěvky za miliony. Hybridní strategii pak zvolila především ODS, jejíž předseda Petr Fiala byl na Facebooku po Okamurovi nejaktivnějším kandidátem, ale vidět byli i její další představitelé (Zbyněk Stanjura, Jana Černochová, Jan Skopeček aj.), a v menší míře i KDU-ČSL a její předseda Marian Jurečka.
A jakým tématům se politici v placených příspěvcích věnovali? Pokud vynecháme klíčová slova jako „vláda“, „volby“ nebo „politika“, která jsou očekávatelná a nic zajímavého nám vlastně neřeknou, zmiňovali kandidáti často výrazy související například s Evropskou unií (EU, Brusel, Evropský parlament a komise, vystoupení z EU, přijetí eura, …), s pandemií Covidu-19 (COVID-19, očkování, pandemie, vakcína, vládní opatření, …), ale také základní témata, jako jsou rodina, peníze, právo, daně, ekonomika, důchody či bydlení.
Ani 6 let po vrcholu evropské migrační krize pak z rétoriky českých politiků nezmizelo právě téma migrace, které nepřekvapivě pravidelně vytahoval především Tomio Okamura, ale začátkem září si na něj vzpomněl i Andrej Babiš (do té doby se v jeho příspěvcích vůbec neobjevuje).
Na případu premiéra si pak můžeme také ukázat, jak se se stupňující kampaní proměňoval sentiment příspěvků. V celkovém pemzu Babišových příspěvků jsou ty pozitivně a negativně laděné rovnoměrně zastoupené:
Když si je ale rozdělíme po kratších časových úsecích, vidíme postupný vývoj. V první polovině roku byly Babišovy příspěvky spíše pozitivně laděné a i v létě zůstával premiér pozitivní. Se začátkem září se však kampaň přiostřila a tak se i sentiment otočil:
Pro srovnání sentiment v příspěvcích všech zkoumaných subjektů za stejná období takto negativní tendenci nevykazuje:
Na závěr se můžeme ještě podívat, kdo mluvil o kom. Není žádným překvapením, že nejzmiňovanějším člověkem ve všech zkoumaných příspěvcích byl aktuální předseda vlády. Jedni ho chválili, druzí kritizovali, ale jak hned uvidíme, zdá se, že ho zmiňovali snad opravdu všichni. Na druhém místě je pak Tomio Okamura, v jeho případě se ale z drtivé většiny zmiňuje on sám. Vzhledem k tomu, jak častým přispěvatelem Okamura je, se jeho oblíbenci Matteo Salvini a Marine Le Penová (o kterých nepsal nikdo jiný) dostali mezi 10 nejčastěji zmiňovaných osob:
Pokud jeho účet vynecháme, vypadá seznam poněkud jinak:
Kromě oblíbeného Babiše se pak většinou subjekty zaměřovaly hlavně samy na sebe:
Nic z toho ovšem neplatí pro Okamuru, který sice myslel v první řadě na sebe, jinak ale nikoho z vlastního hnutí na předních příčkách nemá:
Není naším cílem tady z prezentovaných dat vyvozovat dalekosáhlé společenské závěry, chtěli jsme jen ukázat pár možností, které nám naše nástroje dávají k analýze různých textů. Pokud si myslíte, že byste podobné nástroje využili i vy, nezapomeňte se nám ozvat na info@geneea.com.